Antigonovci

Makedonie (Antigonovská říše) Μακεδονίa ←  ←  306–168 př. n. l.  →  → znak
Geografie Antigonovská říše (oranžová) v roce 200 př. n. l.
Hlavní město	Pella (do r. 167 př. n. l.)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Makedonci, Řekové, Kárové
Jazyky	starověká makedonština, starořečtina-koiné, attičtina
Náboženství	starořecké / helénistické
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Vznik	306 př. n. l. – vznik dynastie
Zánik	168 př. n. l. – porážka Římany, sesazení Antigonovců a rozdělení Makedonie do čtyř republik 148 př. n. l. – zřízení provincie
Státní útvary a území
Předcházející Makedonská říše Antipatrovci Následující Makedonie (provincie) Seleukovská říše

Antigonovci (řecky Ἀντιγονίδαιm, Antigonidai) byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) a vládnoucí od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287 až 276 př. n. l.) Makedonii a velké části Řecka, historiky pojmenované jako Antigonovská říše, fakticky Makedonské království, neboť antigonovší panovníci se titulovali makedonskými králi. Antigonovská Makedonie bylo nezávislé helénistické království a hegemon v Řecku, bylo jedním z nástupnických států říše Alexandra Velikého. Zaniklo v roce 168 př. n. l. po třetí válce s Římany, kteří Antigonovce sesadili a o 20 let později přeměnili Makedonii na římskou provincii.