Exonymum

Exonymum (z řeckého exónymos, a to z ἔξω (éxō) vně, mimo a ὄνυμα (ónyma) jméno) znamená „vnější“ označení, podobu vlastního jména (propria, například zeměpisného toponyma, osobního jména, antroponyma atd.), jímž lidé nějaké kulturní oblasti (jazyka, kraje, země atd.) označují objekty a osoby mimo tuto oblast (např. Řím místo Roma, Švýcarsko místo die Schweiz, Eskymáci místo Inuit atd.).^[1] Nejde tedy o náhodně vzniklé překlady nebo špatné přepisy endonym, ale jména užívaná větší skupinou lidí se stejným jazykem. Některá exonyma, například názvy zemí a hlavních měst se běžně užívají v každodenní komunikaci, kdežto jiná počeštěná jména (např. názvy menších německých, polských, maďarských aj. měst anebo historické názvy) vyšla nebo pomalu vycházejí z užívání. Termínu exonymum se používá též pro přepis osobních jmen. Podle doporučení mezinárodní organizace UNGEGN se má omezit užívání exonym a zamezit jejich nové vytváření.

Endonymum je naproti tomu „vnitřní“ jméno, které užívá místní skupina obyvatel. Znamená to, že pokud na území žije obyvatelstvo užívající několik jazyků, pak jsou endonyma jména v těchto jazycích (např. ve Švýcarsku francouzsky, italsky, německy a rétorománsky endonyma: Lac de Brienz [fra]; Lago di Brienz [ita]; Brienzersee [deu]; Lai da Brienz [roh] – české exonymum Brienzské jezero).

Také endonyma se mohou v průběhu času měnit z různých, například politických nebo národnostních důvodů, např. Zlín (před 1949 a po 1990) oproti Gottwaldov (1949–1990), Pec pod Sněžkou se jmenovala do roku 1945 Petzer a byla částí Velké Úpy (Gross Aupa), do roku 1959 se jmenovala Velká Úpa III.

Exonyma mají výhodu snazší vyslovitelnosti a v případě potřeby se dají skloňovat („jedu do Paříže“ místo „jedu do Paris“) nebo lze odvozovat adjektiva (např. „míšeňský porcelán“ místo „porcelán z Meißen“).