Hegelianismus

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Období	19. - 20. století
Předchůdce	Aristotle, Jakob Böhme, Spinoza, Rousseau
Následovník	Marx, Feuerbach, Stirner, Jan Evangelista Purkyně, František Matouš Klácel, František Tomáš Bratranek, Karel Boleslav Štorch, Ignác Jan Hanuš, Augustin Smetana
Oponenti	Søren Kierkegaard, Arthur Schopenhauer, Friedrich Wilhelm Joseph Schelling
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hegelianismus je filozofické myšlení 19. a 20. století, které vychází z učení německého filozofa G. W. F. Hegla. Za podstatu všech jevů přírody a společnosti považuje neosobní duchovní princip: absolutno, absolutní duch, absolutní idea, světový duch, světový rozum; duch prochází 3 stupni: logika, F přírody, F ducha^[1]. Hegelianismus je mnohostranný fenomén charakterizovaný širokou škálou filozofických pozic. Její představitele lze v zásadě rozdělit na levicové (Young Hegelians) a pravicové stoupence Hegelovy filozofie.

• Bertrand Russell v The History of Western Philosophy poznamenal, že Hegel ilustroval důležitou pravdu a to že ,,čím horší je vaše logika, tím zajímavější jsou důsledky“.