Kostnice

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Kostnice (novolat. ossuarium) se nazývá místnost k ukládání lidských kosterních pozůstatků. Většinou se jedná o klenuté podzemní, sklepní prostory sakrální stavby, kde jsou poskládány lidské kosti do různých geometrických útvarů (mohyl, jehlanců, obrazců, obkladů stěn či kleneb, ale i v podobě lustrů). Tyto interiéry bývaly doplněny kostrami ležícími, sedícími či stojícími v rubáších nebo uloženými v otevřených rakvích. Kostnice většinou vznikaly v obdobích hromadných úmrtí obyvatel, jako byly morové rány a jiné epidemie, hladomory, nebo bitvy. Jindy jsou výsledkem dlouhodobého ukládání kostí v centru města, kde nebylo místo pro hřbitov (Brno). Poslední početnou skupinu tvoří kostnice jako „memento mori“, sloužící také nástěnnou výzdobou k výstraze pomíjivosti života, zřizované nejčastěji při klášterech mnišských řádů kapucínů či karmelitánů.

Kostnice se také nacházela ve spodním patře karneru (z lat. carnarium), dvoupatrové středověké hřbitovní kaple.