Quirinus

Další významy jsou uvedeny na stránce Quirinus (rozcestník).
Denár s vyobrazením Quirina na líci a Cerery na rubu, 56. př. n. l.

Quirinus je římský bůh. Jeho funkce byla již v historické době nejasná, ale to, že měl svého flamena maior, napovídá o existenci takzvané archaické triády, tvořené Jupiterem, Martem a právě Quirinem, později nahrazené triádou kapitolskou. Tato tři božstva jsou chápána zastánci trojfunkční hypotézy jako reprezentanti tří indoevropských funkcí a Quirinus jako bůh quirites, tedy civilního obyvatelstva a zemědělství.[1][2]

Quirinus byl také splýval s Martem a někdy chápán jako „sabinský Mars“. Byl ztotožněn s řeckým Enyáliem, synem Área a v době pozdní republiky byl se zbožštěným Romulem a datum jeho svátku ztotožněno s datem kdy měl Romulus vystoupit mezi bohy. Nejistý je jeho vztah s Janem, vzhledem k tomu že Janův chrám na Foru Romanu byl také nazýván chrámem Jana Quirina.[1][2][3]

Svátek Quirinalia byl slaven 17. února, Caesarem však byl přesunut na 29. června. Další Quirinova slavnost spadala na 23. srpna. Společně s Quirinem se objevovala také Hora Quirina „Quirinova vůle“, která byla později chápána jako jeho božská manželka. Po jeho ztotožnění s zbožštěným Romulem byla Hora ztotožněna s Romulovou sabinskou manželkou Hersilií. Společně s Quirinem se kromě Hory objevují ještě Virites Quirites „Quirinovy mužnosti“. [4][5][6]

  1. a b DUMÉZIL, Georges. Mýty a bohové Indoevropanů. Praha: OIKOMENH, 1997. ISBN 80-86005-25-9. S. 112–119. 
  2. a b Encyclopædia Britannica - Quirinus [online]. [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  3. Livius.org - Janus [online]. [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  4. NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 83, 163–164. 
  5. FORSYTHE, Gary. A Critical History of Early Rome: From Prehistory to the First Punic Wars. [s.l.]: University of California Press, 2006. ISBN 978-0520249912. S. 145. 
  6. BALL PLATNER, Samuel. A Topographical Dictionary of Ancient Rome - Sacellum et Aedes Quirini [online]. Oxford University Press, 1929 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne