Evangelium podle Marka

Evangelium podle Marka
AutorMarek Evangelista a anonym
Původní názevΕὐαγγέλιον κατὰ Μᾶρκον
Jazykřečtina
Žánrevangelium
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelium podle Marka (zkratka Mk) je druhá kniha v pořadí Nového zákona a od 13. století bývá tradičně rozděleno do 16 kapitol. Je nejkratší a nejstarší ze čtyř kanonických evangelií. Spolu s Matoušovým a Lukášovým evangeliem patří mezi tzv. synoptická evangelia. Spis vznikl pro helénsko-křesťanskou komunitu zřejmě před rokem 70, protože neobsahuje žádnou narážku na zničení jeruzalémského Chrámu.[1] Někteří badatelé však prosazují data ještě starší, až k roku 40 n. l.[2] Je možné, že místem vzniku byl Řím. Tradice dodává, že Marek nebyl očitým svědkem událostí, ale že psal to, co se dověděl od apoštola Petra.

Sv. Marek
Kodex Aureus, Lorsch

Jako ostatní evangelisté, i autor druhého evangelia sesbíral různé materiály pojednávající o životě a smrti (a vzkříšení) Ježíše Krista a sestavil z nich ucelené vyprávění. Podle tzv. teorie dvou pramenů z tohoto evangelia čerpají jako z jednoho ze svých zdrojů další evangelisté Matouš (asi 45 % textu) a Lukáš (asi 41 % textu).[3]

Pouze v Markově evangeliu je např. podobenství o zasetém semenu (Mk 4, 26 (Kral, ČEP)) a Uzdravení slepého v Betsaidě (Mk 8, 22 (Kral, ČEP)).

  1. LIMBECK, Meinrad. Evangelium sv. Marka. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. ISBN 80-7192-219-6. str. 12.
  2. THIEDE, Carsten Peter. Svitky od Mrtvého moře a židovský původ křesťanství. 1. vyd. Praha: Volvo Globator, 2004. ISBN 80-7207-549-7. str. 261.
  3. HONORÉ, A. M.: A Statistical Study of the Synoptic Problem. In: Novum Testamentum 10 (1968), s. 95–147.

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne