Karpaty

Karpaty Карпати, Carpați Karpaten, Kárpátok
Národní přírodní park Siněvir ve Východních Karpatech na Ukrajině
Nejvyšší bod	2 654 m n. m. (Gerlachovský štít)
Délka	1 500 km
Rozloha	210 000 km²
Nadřazená jednotka	Alpsko-himálajský systém
Sousední jednotky	Alpy, Hercynská pohoří, Epihercynské nížiny, Balkanidy, Trácko-makedonský masiv, Panonská pánev
Podřazené jednotky	Západní Karpaty, Východní Karpaty, Jižní Karpaty, Transylvánská vysočina, Rumunské Západní Karpaty, Srbské Karpaty
Světadíl	Evropa
Stát	Rakousko Rakousko Česko Česko Slovensko Slovensko Polsko Polsko Ukrajina Ukrajina Maďarsko Maďarsko Rumunsko Rumunsko Srbsko Srbsko
Karpatský oblouk od Vídně a Bratislavy až po Srbské Karpaty
Povodí	Dunaj, Odra, Visla, Dněstr
Souřadnice	47° s. š., 25°30′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému. Vznikly v průběhu mladších třetihor, patří tedy k mladým evropským pohořím. Zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severozápadě je Vídeňská pánev a Karnuntská brána oddělují od Alp, ze severu jsou obklopeny vněkarpatskými sníženinami, na jihovýchodě, ve východním Srbsku, plynule přecházejí v Balkanidy. Vnější pásmo je tvořeno z flyšových příkrovů, centrální pásmo hlubinnými vyvřelinami a vápenci, vnitřní pak povrchovými vyvřelinami, pozůstatky třetihorního vulkanismu. Celková rozloha pohoří se uvádí na přibližně 200^[1]–210 tisíc km²,^[2] celá Karpatská oblast s přilehlými pánvemi, nížinami a pahorkatinami pak 530 tisíc km².^[3] Délka karpatského oblouku počítaná od Bratislavy po Železná vrata je zhruba 1 450–1 500 km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350 km.^[1] Nejvyšší bod Karpat je Gerlachovský štít ve slovenských Vysokých Tatrách s výškou 2 654 m n. m.^[4] Další oblasti vysokohorského charakteru se rozkládají v rumunských Jižních Karpatech s řetězcem masivů Retezat, Parâng, Fagaraš a Bucegi, které přesahují 2 500 metrů; jinak má většina Karpat spíše ráz lesnatých středohor. Nad hranicí lesa se nachází asi 5 % rozlohy pohoří; části trvale nad sněžnou čarou ani ledovce zde nejsou.

Karpaty jsou jedním z nejvýznamnějších území divoké přírody v Evropě. Žije zde mimo jiné největší evropská populace medvěda hnědého, vlka, kamzíka a rysa, mnoho vzácných ptáků jako orel skalní či orel křiklavý a také více než třetina všech evropských druhů rostlin včetně mnoha endemitních a reliktních druhů.^[5][6] V Rumunsku se nachází druhá největší plocha pralesů v Evropě po Rusku, celkem 250 000 hektarů (65 %); většina z nich se nachází v Karpatech,^[7] přičemž Jižní Karpaty představují největší nefragmentovanou lesní oblast v Evropě.^[8] Nejvíce lesů tvoří podhorské bučiny a horské smrčiny. Míra odlesňování v důsledku nezákonné těžby dřeva je ovšem vysoká.^[9] Mimořádně druhově bohatá je v Karpatech náhradní vegetace luk, bělokarpatské louky v ČR drží dokonce světový rekord v absolutním počtu druhů na malé a střední ploše.^[10] V horách a jejich podhůřích vyvěrá mnoho termálních a minerálních vod, přičemž na Rumunsko připadá třetina všech těchto evropských vod.^[11]

V karpatské oblasti se stýkají vlivy mnoha národů, jazyků a kultur, projevující se podobným folklórem a tradicemi; charakteristická podoba pastevecké horské krajiny i mnoha místopisných názvů je spojena především s tzv. valašskou kolonizací ve středověku a raném novověku. Kromě přírodního bohatství se zde nachází i mnoho památek kulturních: na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány původní bukové lesy Karpat, ale též lidové dřevěné chrámy polských, ukrajinských, rumunských a slovenských vesnic, opevněné vesnice Sedmihradska, pravoslavné kláštery v bývalé Rumunské Moldávii nebo unikátní jeskyně Slovenského ráje a krasu.