McDonnell F-4 Phantom II

F-4 Phantom II
Letoun F-4 z 82. letky vzdušných cílů
Letoun F-4 z 82. letky vzdušných cílů
Určenístíhací bombardér/přepadový stíhací letoun
PůvodUSA
VýrobceMcDonnell Aircraft (do roku 1967)
McDonnell Douglas
Mitsubishi (v licenci)
ŠéfkonstruktérHerman D. Barkey[1]
První let27. května 1958
Zařazeno30. prosince 1960
Vyřazeno1996 (USAF)
CharakterNěkolik ve službě
UživatelUnited States Air Force (dříve)
United States Navy (dříve)
United States Marine Corps (dříve)
Íránské letectvo
Výroba19581981
Vyrobeno kusů5 195 (5 068 McDonnell, 127 Mitsubishi)
Cena za kus2,4 miliónu USD (F-4E)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

McDonnell Douglas F-4 Phantom II je dvoumístný, dvoumotorový, nadzvukový stíhací letoun dlouhého doletu schopný provozu za každého počasí. Byl původně navržen jako palubní stíhací letoun pro Námořnictvo Spojených států amerických (US Navy)[2] vyzbrojený pouze řízenými střelami, neboť v době jeho vzniku se počítalo s tím, že se vzdušné souboje budou odehrávat pouze na větší vzdálenosti a kanónů tak nebude zapotřebí. Phantom se však osvědčil i při útocích na pozemní cíle a jako průzkumný letoun. Do služby u US Navy vstoupil v roce 1960. Pro své kvality byl později přijat do služby u americké námořní pěchoty (USMC) a amerického letectva (USAF). V polovině 60. let 20. století se stal dominantním typem letounu v rámci všech tří leteckých složek ozbrojených sil USA.[3] V letech 19591962 ustanovil 15 leteckých světových rekordů,[4] které zahrnovaly absolutní rychlostní rekord a absolutní výškový rekord.[5] Letouny tvořily podstatnou část amerických leteckých sil i v 70. a 80. letech 20. století, kdy začaly být nahrazovány modernějšími stroji, jako například F-15 a F-16 u amerického letectva, F-14 a F/A-18 u amerického námořnictva a námořní pěchoty. Letouny F-4 byly úspěšně a ve velkých počtech vyváženy do celého světa. Stroje používalo nebo stále používá 11 dalších států světa.

Letouny se zúčastnily mnoha konfliktů 2. poloviny 20. století. F-4 je zřejmě nejznámější letadlo vietnamské války, kde byl poprvé bojově nasazen v roce 1964 jak k vybojování vzdušné převahy, tak i k útokům na pozemní cíle a k provádění průzkumu.[3] V této válce se Phantomy staly posledními americkými letadly ve 20. století, jejichž posádky dosáhly titulu „letecké eso“.

Svoji poslední službu si letouny F-4 Phantom II odsloužily v amerických silách při provádění leteckého průzkumu a v rolích „Divokých lasiček“ („Wild Weasel“ – označení letounů určených k umlčování protivzdušné obrany formou radioelektronického boje) ve válce v zálivu v roce 1991 a při dodržování bezletové zóny nad jižním Irákem po válce. Ze služby byly vyřazeny v roce 1996.[6][7] Izraelské Phantomy zažily tvrdé a úspěšné boje v izraelsko-arabských konfliktech, zatímco velká flotila íránských Phantomů létala ve válce mezi Íránem a Irákem. Phantomy i nadále slouží v několika zemích světa a jsou používány i jako bezpilotní cíle u amerického letectva.[8] Výroba Phantomů probíhala od roku 1958 do roku 1981. Bylo postaveno 5195 strojů, čímž se letoun stal nejmasověji vyráběným americkým nadzvukovým vojenským letounem.[3][9]

  1. Martin W.Bowman 2005, Bojové legendy: F-4 Phantom
  2. Swanborough and Bowers 1976, str. 188 a 301.
  3. a b c "F-4 Phantoms Phabulous 40th". Archivováno 29. 6. 2011 na Wayback Machine. Boeing. Citováno: 22. srpna 2011.
  4. "Phabulous 40th: Phantom "Phirsts"." Archivováno 29. 6. 2011 na Wayback Machine. Boeing. Citováno: 22. srpna 2011.
  5. "Phabulous 40th: World Record Holder." Archivováno 6. 7. 2009 na Wayback Machine. Boeing. Citováno: 22. srpna 2011.
  6. Donald Spring 1991, str. 26.
  7. Donald Summer 1991, str. 22.
  8. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Carrarap48 není určen žádný text
  9. "Phabulous 40th: First to Last." Archivováno 13. 12. 2009 na Wayback Machine. Boeing. Citováno: 23. 8. 2011.

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne