Back رمسيس الرابع Arabic رمسيس الرابع ARZ IV Ramzes Azerbaijani Рамзес IV Bulgarian Ramsès IV Catalan Ramses 4. Danish Ramses IV. German Ραμσής Δ΄ Greek Ramesses IV English Ramsés IV Spanish

Ramesse IV.

Ramesse IV. Hekamaatre`sete`amun
Rameses, Ramses
Ramesses IV. reliéf v chrámu Chonsu v Karnaku
Ramesses IV. reliéf v chrámu Chonsu v Karnaku
Doba vlády1156–1150 př. n. l.[1]
Rodné jméno
N5
G38		 <
raC2 C12 N36HqAms
z
z		 Sw
>
Ramessu heqa Maat mery
Trůnní jméno
M23L2<
rawsrSwC12stpS3
>
User Maat Ra, setep en Amun
Horovo jméno
G5<h1
E1
D40		 mAat anx
Aa11
h1>O33
 Ka nacht anch em Maat
Jméno obou paní
Aa11
a
k		 I6
Aa15
t O49		 G45
f		 V1
D40		 pD
t Z3
Z3 Z3
Mek Kemet waf pedjut
Zlatý Hor
wsrsrnprnprnpwr
r		 n
xt
x t
D40		 Z3
User renput wer nachtu
ManželkaDuatentopet (Tentopet)[2]
OtecRamesse III.
MatkaIsis-Takemdžert (~Titi)[3]
HrobkaKV2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramesse IV. Hekamaatre`sete`amun byl třetím faraonem 20. dynastie. Byl pátým synem Ramesse III. Ten jej ve 22. roce své vlády ustanovil korunním princem, takže předstihl své starší bratry a zavdal si jejich trvalou nepřízeň a soupeření. Na trůn nastoupil po násilné smrti otce, který byl po spiknutí v harému zinscenovaného jeho vedlejší ženou Tiye a jejím synem Pentawerem[4] s pomocí harémových správců, faraonova komorníka a velitele lučištníků.[p 1][5][p 2]

Zachoval se záznam o soudních procesech se spiklenci „Judical Papyrus“ (uložený v muzeu v Turíně).[6] Nově nastolený faraon, který spiknutí odhalil, nechal všechny spiklence postavit před soud. Hlavní viníci (16 služebníků a 6 bezejmenných žen) byli popraveni. Královna Tiye a syn Pentawer mohli spáchat sebevraždu.[7][8]

Ramesse IV. nastoupil na trůn v jeho přibližně 14 letech, vládl v letech 1156–1150 př. n. l.[1] O nástupnictví se také ucházeli jeho starší bratři Ramesse V. a Ramesse VI.

  1. ↑ a b HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. ↑ Academic Dictoinary and Encyklopedias [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  4. ↑ TÖPFER, Susane. The Turin Papyrus Online Platform (TPOP): An Introduction [online]. Torino: Rivista del Museo Egizio, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §398 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ TÖPFER, Susane. The Turin Papyrus Online Platform (TPOP): An Introduction [online]. Torino: Rivista del Museo Egizio, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ LEKTIONOV, Alexandre. Convicting “Great Criminals” [online]. Cambrodge: St. John College, 2015. S. 103–111. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ HAWASS, Zahi. Revisiting the harem conspiracy and death of Ramesses III: anthropological, forensic, radiological, and genetic study [online]. BMJ 2012;345:e8268, 2012. Dostupné online. (anglicky) 


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „p“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p"/>

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne