Serapis

Serapis je latinská verze jména řecko-egyptského boha (původní řecké znění jména je Osorápis a o něco později Σαραπις – Sarápis), jednoho z projevů helénistického náboženského synkretismu. Byl patronem egyptské Alexandrie a celé ptolemaiovské říše, v souvislosti s ptolemaiovským politickým a zejména kulturním vlivem se jeho kult od 4. století př. n. l. postupně rozšířil nejdříve do Řecka a nakonec do celého antického Středomoří. Pro svou popularitu byl spolu s uctíváním Isidy, původně egyptské bohyně Esety, vážným konkurentem křesťanství^[1]. Jeho nejvýznamnější chrám – Serápeum v Mennoferu – nechal v roce 389 zbořit císař Theodosius I.;^[2] chrám v Alexandrii byl vypálen pouštními mnichy v roce 391.^[1] Kult samotný však zanikl až v století následujícím (v 5. století), na samém sklonku antické kultury v důsledku násilného potlačování pohanských kultů křesťanskými císaři Římské říše. Poslední chrám jeho manželky Isidy/Esety na ostrově Philae byl dokonce uzavřen až v první polovině šestého století.