Slovinsko

Slovinská republika Republika Slovenija
vlajka znak
Hymna Zdravljica
Geografie
Poloha Slovinska
Hlavní město	Lublaň (Ljubljana)
Rozloha	20 273[1] km² (153. na světě) z toho 0,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Triglav (2864 m n. m.)
Časové pásmo	+1 +2 (letní čas)
Poloha	46° s. š., 15° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 108 732[2] (144. na světě, 2022)
Hustota zalidnění	101[3] ob. / km² (106. na světě)
HDI	▲ 0,926 (velmi vysoký) (22. na světě, 2022)
Jazyk	slovinština, v občinách s národnostními menšinami italština a maďarština
Národnostní složení	Slovinci: 83,06 %; Srbové: 1,98 %; Chorvati: 1,81 %; Bosňáci: 1,10 %; jiné národnosti: 2 %; neuvedeno: 10,05 %[4]
Náboženství	katolíci: 57,8 %; ateisté: 10,1 %; neznámé/neuvedli: 22,8 %; ostatní: 9,3 %[5]
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	25. červen 1991 (8. říjen 1991) (nezávislost na SFRJ)
Prezident	Nataša Pirc Musar
Předseda vlády	Robert Golob
Měna	euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	50 059[6] USD (38. na světě, 2022)
Giniho koeficient	23,5[7] (2020)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	705 SVN SI
MPZ	SLO
Telefonní předvolba	+386
Národní TLD	.si
multimediální obsah na Commons

Slovinsko (slovinsky Slovenija), plným názvem Slovinská republika (slovinsky Republika Slovenija) je stát na jihu střední Evropy.^[8] Na západě sousedí s Itálií, na severu s Rakouskem, na severovýchodě s Maďarskem, na jihu a jihovýchodě s Chorvatskem a na jihozápadě má krátké pobřeží Jaderského moře.^[9] Slovinsko je převážně hornaté a zalesněné,^[10] má rozlohu 20 271 km²^[11] a 2,1 milionu obyvatel, a je šestým nejméně lidnatým státem Evropské unie^[12][13]. Slovinci tvoří více než 80 % obyvatel země,^[14] úředním jazykem je slovinština.^[15] Lublaň, hlavní a největší město Slovinska, se geograficky nachází blízko středu země.^[16]

Slovinsko je historicky křižovatkou slovanských, germánských a románských jazyků a kultur.^[8] Jeho území bylo součástí mnoha různých států: Římské říše, Byzantské říše, Karolínské říše, Svaté říše římské, Uherského království, Benátské republiky, Ilyrských provincií Napoleonova Prvního francouzského císařství, Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.^[9] V říjnu 1918 Slovinci spoluzaložili Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů.^[17] V prosinci 1918 se spojili se Srbským královstvím do Království Jugoslávie.^[18] Během druhé světové války Německo, Itálie a Maďarsko obsadily a anektovaly Slovinsko, jehož malá část přešla do Nezávislého státu Chorvatsko, nově vyhlášeného nacistického loutkového státu.^[19] V roce 1945 se opět stalo součástí Jugoslávie. Po válce byla Jugoslávie spojencem východního bloku, ale po rozkolu mezi Titem a Stalinem v roce 1948 se nikdy nepřihlásila k Varšavské smlouvě a v roce 1961 se stala jedním ze zakladatelů Hnutí nezúčastněných zemí.^[20] V červnu 1991 vyhlásilo Slovinsko nezávislost na Jugoslávii a stalo se, jako první z jugoslávských republik, samostatným suverénním státem.^[21]

Slovinsko je vyspělou zemí s vysoko příjmovou ekonomikou, která se v indexu lidského rozvoje umisťuje na vysokých příčkách.^[22] Podle Giniho koeficientu je jeho ekonomická nerovnost jedna z nejnižších na světě.^[23] Je členem Organizace spojených národů, Evropské unie, eurozóny, schengenského prostoru, OBSE, OECD, Rady Evropy a Severoatlantické aliance.^[24] Slovinsko se v roce 2023 umístilo na 33. místě globálního inovačního indexu.^[25]