Univerzita Karlova

Univerzita Karlova
Univerzita Karlova
latinsky Universitas Carolina
Znak
Vstupní dvůr v historickém jádru Karolina s Velkou aulou podle návrhu Jaroslava Fragnera.
Zkratka	UK
Datum založení	7. dubna 1348
Typ školy	veřejná
Vedení
Rektorka (seznam)	prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
Prorektor pro informační technologie	prof. RNDr. Tomáš Skopal, Ph.D.
Prorektor pro vnější vztahy	doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D.
Prorektorka pro studijní záležitosti	prof. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D.
Prorektorka pro zahraniční záležitosti	prof. PhDr. Eva Voldřichová Beránková, Ph.D.
Prorektor pro koncepci a kvalitu studia	doc. MUDr. Jan Polák, Ph.D., MBA
Prorektor pro akademické kvalifikace	prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc.
Prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost	prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D.
Prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj	MUDr. Josef Fontana, Ph.D.
Kvestor	Mgr. Martin Maňásek
Kancléř	Mgr. Petra Štanclová
Předseda AS	JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.
Počty akademiků (k roku 2020[1])
Bakalářských studentů	18 531
Magisterských studentů	24 301
Doktorandů	6 676
Studentů celkem	49 508 (2020)
Další informace
Počet fakult	17
Rozpočet	10,675 mld. Kč (r. 2018)
Sídlo	Praha
Adresa	Ovocný trh 560/5, Praha, 110 00, Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′18,24″ s. š., 14°24′13,32″ v. d.
Členství	Coimbra Group EUA Europaeum UNICA
http://www.cuni.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.^[2] Je hodnocena jako nejlepší vysoká škola v České republice.^[3] Založil ji roku 1348 český král Karel IV., po němž je pojmenována.

Univerzita Karlova je jednou z nejstarších evropských univerzit, konkrétně je nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. Univerzita byla nejprve podřízena panovníkům českých zemí, teprve později státu. Ve 20. století zažila značný rozkvět, který byl ale negativně ovlivněn nacistickou okupací a komunistickým režimem. Právě studenti Univerzity Karlovy pak sehráli důležitou roli při sametové revoluci, jež vedla k pádu komunistického režimu a následnému vytváření demokratického státu.

Univerzitu Karlovu tvoří 17 fakult, 4 vysokoškolské ústavy, 4 účelová zařízení a 5 dalších specializovaných pracovišť. Univerzita nesídlí v jednom kampusu, většina jejích součástí je umístěna v různých částech Prahy, pouze tři fakulty se nachází v jiných městech a to Lékařská fakulta v Plzni, Lékařská fakulta v Hradci Králové a Farmaceutická fakulta v Hradci Králové. Kromě českých studentů na ní studuje také řada zahraničních. Její absolventi dosahují nejvyšší uplatnitelnosti na trhu práce z českých vysokých škol.^[4] Univerzita poskytuje sociální a ubytovací stipendia a podporu studentům se speciálními potřebami, stejně jako možnost ubytování a stravování ve svých zařízeních, aby zpřístupnila studium i studentům se znevýhodněním.^[5]

Univerzita Karlova se od svého založení podílí na formování českého sociálního a kulturního života. Z jejích absolventů se rekrutují přední osobnosti kultury, byznysu i politiky. Řada jejích absolventů uspěla i v globálním měřítku a dosáhla vědecké excelence. Vystudovali ji například nositelé Nobelových cen jako biochemik Carl Ferdinand Cori, biochemička Gerty Coriová či chemik Jaroslav Heyrovský, slavní spisovatelé jako Karel Čapek či Franz Kafka i politici jako český prezident Edvard Beneš, popř. první předseda vlády Československa Karel Kramář, působil na ní také zakladatel Československé republiky a její první prezident Tomáš Garrigue Masaryk.