Uruguay

Uruguayská východní republika República Oriental del Uruguay
vlajka znak
Hymna Himno Nacional de Uruguay
Motto Libertad o Muerte (Svoboda nebo smrt)
Geografie
Poloha Urugaye
Hlavní město	Montevideo
Rozloha	176 215 km² (90. na světě) z toho 0,68 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Cerro Catedral (514 m n. m.)
Časové pásmo	−3
Poloha	33° j. š., 56° z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 444 263 (132. na světě, 2023)
Hustota zalidnění	19,5 ob. / km² (156. na světě)
HDI	▲ 0,830 (vysoký) (52. na světě, 2022)
Jazyk	španělština (úřední), uruguayská znaková řeč
Náboženství	římští katolíci 66 %, Protestanti 2 %, Židé 1 %, nevěřící nebo jiní 31 %
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	25. srpna 1825 (nezávislost na Brazílii)
Prezident	Luis Alberto Lacalle Pou
Viceprezidentka	Beatriz Argimón
Měna	uruguayské peso (UYU)
HDP/obyv. (PPP)	24 340[1] USD (66. na světě, 2021)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	858 URY UY
MPZ	ROU
Telefonní předvolba	+598
Národní TLD	.uy
multimediální obsah na Commons

Uruguay ( španělská výslovnost), plným názvem Uruguayská východní republika^[2] (španělsky República Oriental del Uruguay), je stát v Jižní Americe. Jeho sousedy jsou na severovýchodě Brazílie a na západě Argentina oddělená řekou Uruguay, podle níž se země jmenuje.

Se svou rozlohou 176 215 čtverečních kilometrů je po Surinamu druhou nejmenší samostatnou jihoamerickou zemí. Žije zde 3,44 milionu lidí, z toho 1,8 milionu v metropolitní oblasti hlavního a největšího města Montevideo.

Oficiálním jazykem je španělština, ačkoli prvními kolonizátory oblasti byli Portugalci. K evropské kolonizaci došlo, ve srovnání s okolními zeměmi, poměrně pozdě. Na Evropanech získali Uruguayci nezávislost mezi lety 1811 až 1828. Na počátku 20. století zvítězila demokracie, již přerušil vojenský převrat v roce 1973. Armáda se moci vzdala roku 1985 a demokratický režim byl obnoven.

Uruguay se v různých žebříčcích a indexech pravidelně ukazuje jako země, jež má v celé Latinské Americe nejkvalitnější demokracii, nejvyšší míru bezpečnosti, nejnižší úroveň korupce, nejvyšší elektronizaci státní správy, největší svobodu tisku a nejmohutnější střední třídu. Mezi zeměmi Jižní Ameriky má Uruguay druhý nejvyšší hrubý domácí produkt (v paritě kupní síly) na hlavu, třetí nejvyšší index lidského rozvoje a druhou nejnižší příjmovou nerovnost.^[3] Někdy bývá Uruguay označována za „nejevropštější“ z jihoamerických zemí, i proto, že 87,7 % Uruguayců uvádí, že má evropský původ (údaj zjištěný při sčítání lidu roku 2011).^[4] Jedinečnou v kontextu jižní Ameriky je absence partyzánských hnutí, paramilitárních jednotek a terorismu. Uruguay je též první zemí světa, která legalizovala marihuanu, a zemí s nejzelenější energetikou v Jižní Americe. V roce 2012 se Uruguay stala teprve druhou zemí v Jižní Americe, která legalizovala potraty.^[5]