Amsterdam

Amsterdam
Amsterdam – znak
znak
Amsterdam – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška-2 m n. m.
Časové pásmo+1 (SEČ), +2 (SELČ)
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
ProvincieSeverní Holandsko
Amsterdam
Amsterdam
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha219,3 km²
Počet obyvatel921 402 (2022)
Hustota zalidnění4 201,6 obyv./km²
Etnické složeníNizozemci, Maročané, Surinamci, Turci, Indonésané
Náboženské složeníŘímskokatolické křesťanství, Protestantské křesťanství, Sunnitský islám
Správa
StarostkaFemke Halsema (GL)
Oficiální webwww.amsterdam.nl
Telefonní předvolba+31 20
PSČ1000–1183
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amsterdam (nizozemsky Amsterdam, IPA: [ˌɑmstərˈdɑm], zvuk poslech) nebo též méně používané[1] Amsterodam[2] je hlavní a nejlidnatější město Nizozemska. Právě v něm a ještě v Haagu sídlí nizozemská vláda. Ve městě žije 921 402 obyvatel[3] a v městské oblasti 1 457 018 lidí[4]. V roce 2009 žilo ve městě jen 761 tisíc obyvatel, počet obyvatel tedy vzrostl o 160 tisíc. Nizozemská metropole je součástí provincie Severní Holandsko, zároveň je jedním z měst souměstí Randstad. Amsterdam je pro velké množství vodních kanálů označován jako Benátky severu.[5] Kanály jsou zapsány i na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Se svými -2 m n. m. je Amsterdam druhým nejníže položeným hlavním městem na světě (hned po Baku s -28 m n. m.).

Amsterdam byl založen u ústí řeky Amstel do Severního moře. Vodní tok byl přehrazen kvůli omezení rizika záplav. Jméno města v doslovném překladu znamená přehrada na řece Amstel. Původně malá rybářská vesnice z konce 12. století se stala významným světovým přístavem. Největší rozvoj zaznamenala během nizozemského zlatého věku v 17. století, v té době bylo Nizozemsko hospodářskou velmocí. Amsterdam se postupně stal předním centrem financí, obchodu i produkce umění.[6] V 19. a 20. století se město nadále rozrůstalo, bylo naplánováno a vybudováno mnoho nových čtvrtí a předměstí. Amsterdamské kanály a obranná linie Amsterdamu z 19. až 20. století jsou na seznamu světového dědictví UNESCO.[7] V roce 2021 došlo k rozšíření ochrany UNESCO i na prvky Nové holandské vodní linie (spojující Zuiderzee a Rýn) a přejmenování položky na „Nizozemské vodní obranné linie“.[8] Část Sloten, začleněná v roce 1921 magistrátem Amsterdamu, je nejstarší částí města. Vznikla již v 9. století. Město má dlouhou tradici otevřenosti, liberalismu a tolerance.[9] Cyklistika je symbolem moderního charakteru města. Po celém městě je mnoho cyklostezek a pruhů pro kola.

Mezi hlavní atrakce Amsterdamu patří jeho historické kanály. Rijksmuseum Amsterdam je státní muzeum s rozsáhlou sbírkou umění nizozemského zlatého věku. Dalšími významnými muzei jsou Van Goghovo muzeum, Muzeum Stedelijk zaměřené na moderní umění, Amsterdamské muzeum shromažďující exponáty o historii města, dům Anne Frankové, muzeum vědy a techniky NEMO či Národní námořní muzeum. Populární je i návštěvnické centrum pivovaru Heineken – Heineken Experience. Známá je zoologická zahrada Natura Artis Magistra nebo městská botanická zahrada.

Známým místem je i náměstí Dam, kde se nachází Královský palác v Amsterdamu a bývalá radnice. Koncertní síň Concertgebouw je známá svou skvělou akustikou.[10] Populární je také čtvrť červených luceren a mnoho kaváren s konopím. Amsterdam je také známý svým nočním životem, některé noční kluby (Melkweg, Paradiso) patří mezi nejznámější na světě. Ve městě se koná i nespočet festivalů. Návštěvníci také míří za propracovaným systémem kanálů a úzkými domy se štítovými fasádami na jejich březích. Ty byly postaveny během nizozemského zlatého věku města v 17. století.

Amsterdamská burza je považována za nejstarší „moderní“ burzu cenných papírů na světě. Jako obchodní centrum Nizozemska a jedno z nejdůležitějších v Evropě je považován za globální město kategorie alfa.[11] Sídlí ze mnoho velkých společností, jako například konglomerát Philips, Booking.com, TomTom nebo ING Group.[12] Některé světové společnosti mají ve městě sídlo své evropské pobočky, jedná se například o Uber, Netflix nebo Teslu.[13] V roce 2022 se Amsterdam umístil na deváté příčce v žebříčku měst nejlepších pro život podle Economist Intelligence Unit.[14] Zároveň je dvanáctý v hodnocení životního prostředí a infrastruktury společnosti Mercer. Ve zprávě Savills Tech Cities z roku 2019 je čtvrté největší technologické centrum na světě a druhé v Evropě.[15]

Amsterdamský přístav je čtvrtý největší v Evropě.[16] Letecká společnost KLM má svou hlavní základnu v Amsterdamu na letišti Schiphol. To je nejrušnějším letištěm v Nizozemsku, třetím nejrušnějším v Evropě a jedenáctým nejrušnějším na světě.[17] Nizozemské hlavní město je považováno za jedno z nejvíce multikulturních měst na světě. Obývají jej příslušníci nejméně 177 národností.[18] Imigrace a etnická segregace v Amsterdamu je jedním z největších problémů současného města.

Mezi významné obyvatele města patří malíři Rembrandt a Vincent van Gogh, filozof Baruch Spinoza nebo oběť holocaustu a autorka deníku Anne Franková.

  1. PRAVOPISNĚ.CZ. Amsterdam × Amsterodam - jak se tento název správně píše?. Pravopisně.cz [online]. 2015-03-16 [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-29. 
  2. Slovník spisovné češtiny, ISBN 80-200-0493-9, str. 625
  3. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :0 není určen žádný text
  4. The Netherlands: the greatest number of Jewish victims in Western Europe. Anne Frank Website [online]. 2018-09-28 [cit. 2021-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-05. (anglicky) 
  5. Fachmagazin wählt vier deutsche Orchester unter die besten der Welt. Archivováno 15. 3. 2017 na Wayback Machine. Die Welt, 19. listopadu 2008 (německy).
  6. CASSIS, Youssef. Capitals of capital : a history of international financial centres, 1780-2005. Cambridge: Cambridge University Press 1 online resource (xiv, 385 pages) s. Dostupné online. ISBN 0-511-33464-8, ISBN 978-0-511-33464-1. OCLC 317384439 
  7. Seventeenth-Century Canal Ring Area of Amsterdam inside the Singelgracht. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-05. (anglicky) 
  8. Dutch Water Defence Lines. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-05. (anglicky) 
  9. SHORTO, Russell. Amsterdam : a history of the world's most liberal city. First edition. vyd. New York: [s.n.] 357 pages, 24 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-0-385-53457-4, ISBN 0-385-53457-4. OCLC 827528685 
  10. Royal Concertgebouw | I amsterdam. web.archive.org [online]. 2020-06-04 [cit. 2023-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04. 
  11. GaWC - Globalization and World Cities. www.lboro.ac.uk [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-26. 
  12. Welcome to Forbes. web.archive.org [online]. 2020-05-20 [cit. 2023-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-20. 
  13. The Next Global Tech Hotspot? Amsterdam Stakes Its Claim. Bloomberg.com. 2016-05-22. Dostupné online [cit. 2023-02-26]. (anglicky)  Archivováno 25. 4. 2020 na Wayback Machine.
  14. Global Insights & Market Intelligence. Economist Intelligence Unit [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-26. (anglicky) 
  15. Tech Cities in Motion – 2019. www.savills.co.uk [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-10. (English) 
  16. NIJMAN, Jan. Amsterdam's Canal District: Origins, Evolution, and Future Prospects. [s.l.]: University of Toronto Press 259 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4875-0034-4. (anglicky) Google-Books-ID: kSn7DwAAQBAJ. 
  17. Air freight services and solutions [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-04. (anglicky) 
  18. EUROPE, Wanted in. Amsterdam world’s most multicultural city.. Wanted in Europe [online]. 2008-02-26 [cit. 2023-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-22. (anglicky) 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne