Izrael

Tento článek je o dnešním Státu Izrael. Další významy jsou uvedeny na stránce Izrael (rozcestník).
Stát Izrael
מדינת ישראל (Medinat Jisra'el)
دولة إسرائيل (Daulat Isrá'íl)
vlajka Izraele
vlajka
znak Izraele
znak
Hymna
Ha-tikva
Naděje
Geografie

Poloha Izraele
Poloha Izraele

Hlavní městoJeruzalém (mezinárodně neuznáno)[pozn 1]
Rozloha22 072 [pozn 2] km² (150. na světě)
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bodHar Meron (1208 m n. m.)
Časové pásmo+2
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel8 299 706[3] (99. na světě, 2017)
Hustota zalidnění359 ob. / km² (35. na světě)
HDI 0,894 (velmi vysoký) (18. na světě, 2015)
Jazykhebrejština (oficiální), arabština (zvláštní status)
Národnostní
složení
75,4 % Židé, 20,6 % Arabové, 4 % menšiny
Náboženstvíjudaismus, islám, křesťanství
Státní útvar
Státní zřízeníparlamentní republika
Vznik14. května 1948 (založen rozhodnutím OSN na území britského protektorátu)
PrezidentJicchak Herzog
Předseda vládyBenjamin Netanjahu
Předseda KnesetuAmir Ochana
MěnaNový izraelský šekel (₪) (ILS)
HDP/obyv. (PPP)35 831[4] USD (30. na světě, 2015)
Giniho koeficient38,6[5] (2005)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1376 ISR IL
MPZIL
Telefonní předvolba+972
Národní TLD.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Izrael (hebrejsky יִשְׂרָאֵל‎, Jisra'el, arabsky إسرائيل‎, Isrá'íl), plným názvem Stát Izrael (hebrejsky zvuk מְדִינַת יִשְׂרָאֵל‎, Medinat Jisra'el, arabsky دولة إسرائيل‎, Daulat Isrá'íl), je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře. Na severu sousedí s Libanonem, na severovýchodě se Sýrií, na východě s Jordánskem a na jihozápadě s Egyptem. K Izraeli přiléhá i Západní břeh Jordánu (Judea a Samaří) a Pásmo Gazy, tj. území částečně spravovaná Palestinskou autonomií – tato území jsou Izraelem okupována od šestidenní války v roce 1967. Izrael je se svou populací 8,3 milionu obyvatel (2017),[3] z níž většinu (75,4 %) tvoří Židé, jediným židovským státem na světě.[6] Je rovněž domovem izraelských Arabů (20,6 % obyvatelstva), křesťanů, Drúzů a Samaritánů, stejně jako několika dalších náboženských a etnických menšin.[5]

Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“.[7] V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský.[8] Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes.[9] Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.

Izrael je parlamentní zastupitelská demokratická republika s všeobecným rovným volebním právem.[10] Vládu vede premiér a zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament Kneset. Podle hrubého domácího produktu je izraelská ekonomika 41. největší na světě (2010).[11] Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v indexu lidského rozvoje,[12] svobody tisku[13] a ekonomiky.[14] Zatímco Izrael samotný považuje za své hlavní město Jeruzalém,[pozn 1] interní informační podklad českého Parlamentního institutu tvrdí, že většina států uznává jako hlavní město Tel Aviv-Jaffa.[2]

  1. Resolution adopted by the General Assembly: 66/18. Jerusalem [online]. United Nations, 2011-11-30 [cit. 2016-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-18. (anglicky) 
  2. a b Historický kontext a současný vývoj v Palestině [online]. Parlament České republiky, únor 2006 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  3. a b Hlavní indikátory [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2011-05-11 [cit. 2011-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. (anglicky) 
  4. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-23. 
  5. a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené CIA není určen žádný text
  6. Country Report - Israel [online]. Freedom House [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. S. 57. Dále jen: Izrael: Dějiny. 
  8. Izrael: Dějiny. S. 162.
  9. Rankings [online]. Global Peace Index [cit. 2008-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-28. (anglicky) 
  10. Global Survey 2006: Middle East Progress Amid Global Gains in Freedom [online]. Freedom House [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Gross domestic product 2010 [PDF]. Světová banka [cit. 2011-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Human Development Report 2006 [online]. United Nations Development Programme [cit. 2008-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-13. (anglicky) 
  13. Worldwide Press Freedom Index 2007 [online]. Reporters Without Borders [cit. 2008-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-17. (anglicky) 
  14. Global Competitiveness Report 2006-2007 [online]. World Economic Forum [cit. 2008-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn"/>


From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne