Slovensko

Tento článek je o současném samostatném státu ve střední Evropě. O politickém hnutí pojednává článek Slovensko (politické hnutí).
Na tento článek je přesměrováno heslo Slovenská republika. O dalších významech pojednává článek Slovenská republika (rozcestník).
Slovenská republika
Slovenská republika
vlajka Slovenska
vlajka
znak Slovenska
znak
Hymna
Nad Tatrou sa blýska
Geografie

Poloha Slovenska
Poloha Slovenska

Hlavní městoBratislava
Rozloha49 036 km² (127. na světě)
z toho 1,9 % vodní plochy
Nejvyšší bodGerlachovský štít (2 655 m n. m.)
Časové pásmoUTC+1
UTC+2 (letní čas)
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel5 449 270[1] (115. na světě, 2021)
Hustota zalidnění111,13 ob. / km² (98. na světě)
HDI 0,848 (velmi vysoký) (45. na světě, 2022)
Jazykslovenština (úřední), regionálně maďarština, romština, rusínština
Národnostní
složení
Slováci (85,8 %), Maďaři (9,7 %), Romové (1,7 %), Češi (0,8 %), Rusíni (0,4 %), Ukrajinci (0,2 %), Moravané (0,1 %), jiní a neuvedeno (1,4 %)
Náboženstvířímští katolíci (62 %), luteráni (6,9 %), řečtí katolíci (4,1 %), kalvinisté (2 %), pravoslavní (0,9 %), bez vyznání (13 %)
Státní útvar
Státní zřízeníparlamentní republika
Vznik- 28. října 1918 (Československo)
- 1. ledna 1993 (rozdělení Československa)
PrezidentkaZuzana Čaputová
PremiérRobert Fico
Měnaeuro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)34 815[2] USD (41. na světě, 2021)
Giniho koeficient26.0[3] (2009)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1703 SVK SK
MPZSK
Telefonní předvolba+421
Národní TLD.sk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Na východě sousedí s Ukrajinou, na jihu s Maďarskem, na jihozápadě s Rakouskem, na západě s Českem a na severu s Polskem. V roce 2021 zde žilo 5 441 899 lidí.[1] Hlavním městem je Bratislava, úředním jazykem je slovenština.

Slovensko je členem OSN, NATO (od 29. března 2004), OBSE (od 1. ledna 1993), WTO, MMF, Světové banky, Rady Evropy (od 30. června 1993), EU (od 1. května 2004), EEA, Eurozóny (od 1. ledna 2009), Evropské celní unie a Schengenského prostoru (od 21. prosince 2007), OECD, Visegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur.

Před příchodem Slovanů v 5. století žili na území Slovenska především Keltové a Germáni. V 7. století se obyvatelstvo stalo součástí Sámovy říše a poté hrály oblasti západního Slovenska významnou roli především jako jedno z krystalizačních center Velké Moravy. Po zániku tohoto státního útvaru pak téměř celé dnešní Slovensko bylo součástí uherského státu; velice malé okrajové části byly pro změnu součástí Moravy (např. osada U Sabotů), či Dolních Rakous (slovenské pohraničí, sousedící s Lanžhotem, či s dnešním Rakouskem). Po vymření uherské dynastie Arpádovců se v Uhrách vystřídalo několik rodů domácího i cizího původu, dokud v 16. století nezískali do svých rukou uherský trůn Habsburkové. S příchodem osvícenství a později během 19. století proběhlo slovenské národní obrození, v rámci něhož Ľudovít Štúr kodifikoval roku 1846 slovenštinu jako národní jazyk Slováků. Do roku 1918 trvaly snahy o prosazení slovenské jazykové autonomie a povznesení slovenské kultury, které byly soustavně potírány maďarizační politikou uherských vlád. Po roce 1918 se Slovensko stalo součástí Československa, v rámci něhož získali Slováci status státotvorného národa. Na území Slovenska existovala mezi lety 1939–1945 Slovenská republika, která byla satelitním státem nacistického Německa. Roku 1945 byl obnoven československý stát, o tři roky později se vlády zmocnil komunistický režim, který byl svržen během listopadové revoluce roku 1989. Neshody mezi českými a slovenskými politickými elitami vyústily roku 1993 v rozdělení Československa, důsledkem čehož vznikla Slovenská republika jakožto suverénní slovenský stát. Od roku 2004 je Slovensko součástí NATO a Evropské unie, v roce 2009 byla v zemi zavedena jednotná evropská měna euro.

Slovensko je parlamentní republikou s demokratickými institucemi. V hospodářství se vyznačuje převážně soběstačnou zemědělskou produkcí, modernizovaným průmyslem a rozvíjejícím se sektorem služeb, který převažuje jak v podílu hrubého domácího produktu, tak pracovní síly. Celkově je ekonomika Slovenska velmi úspěšná a patří mezi jedny z nejrychleji rostoucích v regionu. Dopravní infrastruktura je vzhledem ke geografickému profilu země řidčeji rozprostřena, avšak v současnosti dochází k jejímu rozšíření a modernizaci. V oblasti výroby elektřiny převažují jaderné elektrárny, následované tepelnými a vodními elektrárnami. Ozbrojené síly Slovenské republiky jsou integrované do struktur NATO, podílejí se na zahraničních misích a v současnosti jsou plně profesionalizované.

Z okolních států má Slovensko pevné svazky především s Českou republikou. Dříve konfliktní vztahy s Maďarskem se v posledních letech zlepšily. V zemi žije silná maďarská a romská menšina.

Slovensko má bohatou kulturní i vědeckou tradici jakož i množství přírodních a historických památek.

  1. a b Sčítanie obyvatel'ov, domov a bytov 2021 [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2021-01-01 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (slovenština) 
  2. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. 
  3. GINI index [online]. The World Bank [cit. 2012-08-25]. Dostupné online. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne