Kerning

Zcela pravidelně rozmístěná písmena budí dojem větší mezery mezi V a A

Po vyrovnání je text opticky rovnoměrnější

Termínem kerning, česky vyrovnání, rozpal, vyrovnání rozpalů případně podřezávání, se v typografii označuje úprava mezer mezi určitými dvojicemi písmen. Cílem je zlepšení optického dojmu z textu. Po vyrovnání je mezi každými dvěma sousedícími písmeny mezera o stejné ploše.

Příkladem použití kerningu je přiblížení písmen V a A. Pokud by tato písmena spolu sousedila a mezi oběma písmeny by byla zachována stejná vzdálenost jako např. mezi písmeny A a L, vytvářelo by to dojem širší mezery. Nevyrovnané slovo VAL pak opticky téměř vypadá jako by bylo psáno s mezerou, V AL. Po vyrovnání se základní plochy sousedících písmen překrývají, jedno písmeno je mírně „podsunuto“ pod druhé.

Kromě častějšího záporného kerningu se v některých případech vyskytuje i kladný kerning, kdy se písmena od sebe o něco více odsunou. K takové situaci dochází nejčastěji u znaků s diakritikou, ale nejen u nich.

S kerningem se někdy plete prostrkání, což je stejnoměrné roztažení mezipísmenové mezery v nějakém úseku textu, použité pro zvýraznění nebo grafickou úpravu.