Belgie

Belgické království Koninkrijk België Royaume de Belgique Königreich Belgien
vlajka znak
Hymna Brabançonne
Motto Eendracht maakt macht (nizozemsky) L’union fait la force (francouzsky) Einigkeit macht stark (německy) (V jednotě je síla)
Geografie
Poloha Belgie
Hlavní město	Brusel (Brussel, Bruxelles, Brüssel)
Rozloha	30 689 km² (136. na světě) z toho 0,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Signal de Botrange (694 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Poloha	50°38′28″ s. š., 4°40′5″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	11 812 354[1] (82. na světě, 2025)
Hustota zalidnění	384 ob. / km² (22. na světě)
HDI	0,937 (velmi vysoký) (13. na světě, 2021)
Jazyk	nizozemština (vlámština) 59 %, francouzština (valonština) 40 %, němčina 1%
Národnostní složení	Belgičané 65 %, ostatní 35 %
Náboženství	římskokatolické 44 %, bez vyznání 40 %, islám 7 %
Státní útvar
Státní zřízení	federativní konstituční monarchie
Vznik	1830 (vyhlášení nezávislosti na Nizozemsku; nezávislost uznána až roce 1831)
Král	Filip
Předseda vlády	Bart De Wever
Měna	euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	75 187[2] USD (20. na světě, 2025)
Giniho koeficient	24,9 (2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	056 BEL BE
MPZ	B
Telefonní předvolba	+32
Národní TLD	.be
multimediální obsah na Commons

Belgie ^{[pozn. 1]}, oficiálně Belgické království,^{[pozn. 2]} je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Sever země je nížinatý a rovinatý, na jihu se nacházejí hornaté Ardeny, klima je mírné oceánské. Belgie se dělí na tři regiony se značnou autonomií:^[3] Vlámsko, Valonsko a Bruselský region;^[4] na ploše 31 000 km^2[5][6] žije 11,8 milionu obyvatel,^[1] což z ní činí 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel, dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi a Lutych. Většinu obyvatel tvoří Belgičané.^[7] Belgie je domovem dvou hlavních jazykových společenství: Vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a Francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině.^[8][9] Necelá polovina populace se hlásí ke křesťanství.

Centrální poloha Belgie od středověku znamenala, že tato oblast byla relativně prosperující a obchodně i politicky propojená se svými většími sousedy. Dnešní podoba země vznikla po belgické revoluci v roce 1830, kdy se oddělila od Spojeného království nizozemského, k němuž bylo po Vídeňském kongresu v roce 1815 připojeno jižní Nizozemsko (zahrnující většinu dnešní Belgie). Název zvolený pro nový stát je odvozen od latinského slova Belgium, které bylo použito v "galských válkách" Julia Caesara k popisu nedalekého regionu v období kolem roku 55 př. n. l.^[10] Belgie byla také dějištěm bojů evropských mocností a vysloužila si přezdívku "bojiště Evropy",^[11] přičemž tuto pověst posílily ve 20. století obě světové války.

Belgie se podílela na průmyslové revoluci^[12][13] a v průběhu 20. století vlastnila řadu kolonií v Africe.^[14] V letech 1885-1908 se Svobodný stát Kongo, který byl v soukromém vlastnictví belgického krále Leopolda II., potýkal s rozsáhlými krutostmi a nemocemi; po protestech veřejnosti v Evropě Belgie toto území anektovala jako kolonii.^[15] Belgická koloniální říše získala nezávislost v letech 1960-1962.^[16] Druhá polovina 20. století byla poznamenána rostoucím napětím mezi nizozemsky a francouzsky mluvícími občany, které bylo živeno jazykovými a kulturními rozdíly a nerovnoměrným hospodářským rozvojem Vlámska a Valonska. Tento přetrvávající antagonismus vedl k několika dalekosáhlým státním reformám, jejichž výsledkem byl přechod od unitárního k federálnímu uspořádání v letech 1970-1993. Navzdory reformám napětí přetrvává; země se potýká se silnými separatistickými náladami mezi Vlámi, s kontroverzními jazykovými zákony^[17] a s roztříštěnou politickou scénou, která po federálních volbách v roce 2010 vyústila v rekordních 589 dní bez sestavení vlády.^[18]

Belgie je konstituční lidovou monarchií a federální parlamentní demokracií, hlavou státu je král, zákonodárnou moc má dvoukomorový federální parlament. Belgie je vyspělou zemí s vyspělou vysokopříjmovou ekonomikou. V indexu lidského rozvoje zaujímá 12. místo na světě. Nezaměstnanost ve Valonsku je více než dvakrát vyšší než ve Vlámsku, které po druhé světové válce zažívalo rozmach.^[19][20] Belgie je jedním ze šesti zakládajících členů Evropské unie a její hlavní město Brusel je také de facto jejím hlavním městem. Belgie je také zakládajícím členem eurozóny, Severoatlantické aliance (NATO), OECD a Světové obchodní organizace, Beneluxu a schengenského prostoru. V Bruselu také sídlí řada významných mezinárodních organizací, například NATO.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>