Gruzie საქართველო (Sakartvelo) |
---|
|
Hymna თავისუფლება (Tavisupleba) Svoboda |
Motto Síla je v jednotě |
Geografie |
---|
 Poloha Gruzie
|
Hlavní město | Tbilisi |
---|
Rozloha | 69 700[pozn. 1] km² (121. na světě) |
---|
Nejvyšší bod | Šchara (5 201 m n. m.) |
---|
Časové pásmo | UTC+4 |
---|
Poloha | 42° s. š., 44° v. d. |
---|
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
---|
Obyvatelstvo |
---|
Počet obyvatel | 3 694 608[pozn. 2][1] 4 012 104[pozn. 3] (126. na světě, 2024) |
---|
Hustota zalidnění | 58 ob. / km² (137. na světě) |
---|
HDI | ▲ 0,814[pozn. 4] (velmi vysoký) (60. na světě, 2022) |
---|
Jazyk | gruzínština, abcházština[2] (úřední), ruština, osetština, megrelština |
---|
Náboženství | 83,9 % pravoslaví 9,9 % islám 3,9 % arménské apoštolství |
---|
Státní útvar |
---|
Státní zřízení | parlamentní republika |
---|
Vznik | 9. dubna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) |
---|
Prezident (s) | Michail Kavelašvili / Salome Zurabišviliová (sporné)[pozn. 5] |
---|
Předseda vlády (s) | Irakli Kobachidze |
---|
Měna | gruzínský lari (GEL) |
---|
HDP/obyv. (PPP) | 25 248[pozn. 4][3] USD (72. na světě, 2024) |
---|
Giniho koeficient | 34,2[pozn. 4] (2022) |
---|
Mezinárodní identifikace |
---|
ISO 3166-1 | 268 GEO GE |
---|
MPZ | GE |
---|
Telefonní předvolba | +995 |
---|
Národní TLD | .ge |
---|
multimediální obsah na Commons |
Gruzie (gruzínsky საქართველო, Sakartvelo) je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie.[pozn. 6] Přináleží do kavkazského regionu; na západě ho ohraničuje Černé moře, na severu a severovýchodě Rusko, na jihozápadě Turecko, na jihu Arménie a na jihovýchodě Ázerbájdžán. Na území Gruzie se nacházejí dva de facto nezávislé regiony, Abcházie a Jižní Osetie, které získaly omezené mezinárodní uznání po rusko-gruzínské válce. Gruzie je hornatá země s pohořím Velký Kavkaz na severu; podnebí je vlhké subtropické na západě a středomořské na východě. Na ploše 70 000 km²[10] žije 3,7 milionu obyvatel,[pozn. 2] z nichž více než třetina v hlavním a největším městě Tbilisi. Mezi další velká města patří Batumi, Kutaisi a Rustavi. Většinu obyvatel země tvoří Gruzíni, největšími etnickými menšinami jsou Ázerbájdžánci a Arméni. Úředním jazykem je gruzínština, přes čtyři pětiny obyvatel se hlásí k gruzínské pravoslavné církvi.
Gruzie byla osídlena již v pravěku a na jejím území se nacházejí nejstarší známá naleziště vinařství, těžby zlata a textilního průmyslu.[11][12] V antice tu vzniklo několik království, například Kolchida a Ibérie, která vytvořila jádro moderního gruzínského státu. Na počátku 4. století Gruzínci oficiálně přijali křesťanství, což přispělo k jejich sjednocení pod Gruzínské království (1008–1490). Zlatého věku dosáhla Gruzie v období vrcholného středověku za vlády krále Davida IV. a královny Tamary. Od 15. století království upadalo a rozpadalo se pod tlakem různých regionálních mocností, včetně Mongolů, Osmanské říše a Persie, než bylo od roku 1801 postupně připojeno k Ruskému impériu.
Po ruské revoluci v roce 1917 byla Gruzie krátkou dobu nezávislou republikou pod německou ochranou,[13] ale v roce 1921 byla napadena a anektována Rudou armádou a stala se jednou z republik Sovětského svazu. V 80. letech 20. století se rychle rozrostlo hnutí za nezávislost, které v dubnu 1991 přineslo odtržení Gruzie od Sovětského svazu. Po většinu následujícího desetiletí se země potýkala s hospodářskou krizí, politickou nestabilitou a separatistickými válkami v Abcházii a Jižní Osetii. Po pokojné Revoluci růží v roce 2003 Gruzie výrazně prosazovala prozápadní zahraniční politiku a zavedla řadu demokratických a hospodářských reforem zaměřených na integraci do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Tato západní orientace vedla ke zhoršení vztahů s Ruskem, které vyvrcholilo rusko-gruzínskou válkou v roce 2008 a pokračující ruskou okupací částí Gruzie.
Gruzie je unitární parlamentní republika[14][15] s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament. Jedná se o rozvojovou zemi s rozvíjející se tržní ekonomikou, v indexu lidského rozvoje zaujímá 60. místo. Rozsáhlé ekonomické reformy od roku 2003 vedly k jednomu z nejsvobodnějších podnikatelských prostředí na světě, větší ekonomické svobodě a transparentnosti a k jednomu z nejrychlejších temp růstu hrubého domácího produktu.[16] Gruzie je členem Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, Rady Evropy, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, regionálního seskupení GUAM; je kandidátem na členství v Evropské unii,[17] ačkoliv Evropská unie v červenci 2024 jednání kvůli politické situaci v zemi pozastavila.[18]
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>
- ↑ CIRCLE. Population - National Statistics Office of Georgia. www.geostat.ge [online]. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Abcházština je úředním jazykem v Abcházii.
- ↑ Report for Selected Countries and Subjects (Georgia). IMF [online]. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ International Geographic Encyclopaedia and Atlas. Springer: 24.11.1979, p. 273
- ↑ National Geographic Magazine, Gruzie, 9.6.2016
- ↑ Velká sovětská encyklopedie, 2. vydání, Svazek XV, Moskva: 1952, s. 382
- ↑ Georgia Facts [online]. Nationalgeographic.com [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Middle East :: GEORGIA [online]. Cia.gov [cit. 2016-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-14. (anglicky)
- ↑ Georgia, Republic of [online]. Loc.gov [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nana Bolashvili, Andreas Dittmann, Lorenz King, Vazha Neidze (eds.): ``National Atlas of Georgia``, 138 pages, Steiner Verlag, 2018, ISBN 978-3-515-12057-9
- ↑ 'World's oldest wine' found in 8,000-year-old jars in Georgia. BBC News: 13 November 2017
- ↑ DOCE, Elisa Guerra. The Origins of Inebriation: Archaeological Evidence of the Consumption of Fermented Beverages and Drugs in Prehistoric Eurasia. Journal of Archaeological Method and Theory. 2004, s. 751–782. ISSN 1072-5369. doi:10.1007/s10816-014-9205-z. S2CID 143750976. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ JONES, Stephen. The establishment of Soviet power in Transcaucasia: The case of Georgia 1921–1928. Soviet Studies. 27 October 2020, s. 627. doi:10.1080/09668138808411783. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Constitution of Georgia [online]. The Legislative Herald of Georgia, 29 June 2020 [cit. 2022-03-25]. S. Article 1.1, 7.2, 45, 52 and 54. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 October 2023. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Consolidating Parliamentary Democracy in Georgia [online]. UNDP Georgia [cit. 2022-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 June 2021. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Georgia [online]. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Council [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ EU announces Georgia’s accession is ‘stopped’ after anti-West pivot. POLITICO [online]. 2024-07-09 [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky)