Haiti

Republika Haiti Repiblik Ayiti République d'Haïti
vlajka znak
Hymna La Dessalinienne
Motto Svoboda, rovnost, bratrství
Geografie
Poloha Haiti
Hlavní město	Port-au-Prince
Rozloha	27 750 km² (147. na světě) z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Pic la Selle (2680 m n. m.)
Časové pásmo	−5
Poloha	19° s. š., 72°48′ z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	11 586 288 (82. na světě, (2021)
Hustota zalidnění	414 obyv./km² (43. na světě)
HDI	▬ 0.503 (nízký) (169. na světě, 2018)
Jazyk	haitská kreolština (úřední), francouzština (úřední)
Náboženství	římští katolíci 80 %, protestanti 16 % baptisté 10 %, letniční 4 %, adventisté 1 %, jiní 1 %, ateisté 1 %, jiní 3 % (1982)
Státní útvar
Státní zřízení	poloprezidentská republika
Vznik	1. ledna 1804 (nezávislost na Francii)
Prezident	Edgard Leblanc Fils
Předseda vlády	Fritz Belizaire
Měna	haitský gourde (HTG)
HDP/obyv. (PPP)	1 866,6[1] USD (170. na světě, 2018)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	332 HTI HT
MPZ	RH
Telefonní předvolba	+509
Národní TLD	.ht
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haiti, plným názvem Republika Haiti (francouzsky République d'Haïti, haitsky Repiblik Ayiti), je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři v souostroví Velké Antily. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Ayiti (země vysokých hor) bylo jméno původních obyvatel pro hornatou západní část ostrova. Hlavním městem je Port-au-Prince (1 277 000 obyvatel). Úředními jazyky jsou haitská kreolština a francouzština.

Haiti je z etnologicko-lingvistického hlediska unikátem. Je prvním nezávislým státem v Latinské Americe, prvním postkoloniálními černochy vedeným státem a jediným státem, který získal nezávislost po úspěšném povstání otroků. Haiťané jsou jediným nezávislým frankofonním národem na západní polokouli.

Haiti je také nejchudší zemí amerického kontinentu podle Indexu lidského rozvoje. Dějiny Haiti byly poznamenány politickým násilím a masivním zemětřesením v roce 2010. V dubnu 2004 byl po armádní vzpouře prezident Jean-Bertrand Aristide donucen k odchodu do exilu a dočasnou kontrolu nad zemí převzala stabilizační mise OSN.

Od roku 2018 země prochází závažnou politickou a bezpečnostní krizí a je považována za téměř zhroucený stát. Části země, včetně hlavního města, ovládají od roku 2021 zločinecké gangy. Proti nim byla zřízena policejní mise OSN, kterou vede Keňa.^[2]