Juraj Herz | |
---|---|
![]() Juraj Herz v Karlových Varech (2009) | |
Narození | 4. září 1934 Kežmarok ![]() |
Úmrtí | 8. dubna 2018 (ve věku 83 let) Praha |
Alma mater | AMU v Praze |
Aktivní roky | 1961–2018 |
Choť | Tereza Pokorná (1989–2011) |
Partner(ka) | Martina Hudečková |
Děti | Annelie Herzová |
Významné role | ředitel pohřebního ústavu v Každé koruně dobré Schwarcewallde v Posledním triku pana Schwarcewalldea a pana Edgara William Poker v Dýmkách Asmodej v Kulhavém ďáblu Netušil v Což takhle dát si špenát |
Český lev | |
2009 | |
Umělecké ceny | |
Zlatý střevíček (2004) Křišťálový glóbus 2010 | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Juraj Herz (4. září 1934 Kežmarok – 8. dubna 2018) byl slovenský režisér, scenárista a herec židovského původu a významný tvůrce československé filmové nové vlny.
Pocházel ze židovské rodiny, byl pokřtěn, pak byl ateistou. Studoval fotografii na Umělecko-průmyslové škole v Bratislavě a později režii a loutkoherectví na DAMU v Praze. V letech 1960–1961 hrál a režíroval v pražském divadle Semafor. Od roku 1961 působil jako asistent režie a později i jako režisér v Praze na Barrandově. Během své kariéry měl kvůli odvážné filmové tvorbě, která ne vždy odpovídala požadavkům tehdejšího režimu, problémy s cenzurou a politickým tlakem. V roce 1987 odešel do Německa, kde pracoval zejména pro televizi. V pozdějších letech žil opět převážně v Česku a točil další filmy. Byl členem Evropské filmové akademie.
Na filmech spolupracoval s kameramany jako Stanislav Milota, Jozef Šimončič nebo Jiří Macháně. Dobře se znal a spolupracoval také s výtvarníkem a režisérem Janem Švankmajerem.
Ve své práci byl ovlivněn především de Sicovým filmem Zloději kol a Felliniho 8 a půl. Jeho dílo se řadí k československé nové vlně a vyznačuje se prvky hororu, specifického humoru a erotiky. Mezi jeho nejznámější filmy patří na Oscara navržená hororová komedie Spalovač mrtvol, televizní film Sladké hry minulého léta, za který získal Zlatou nymfu a Grand Prix na MTF Monte Carlo, drama Petrolejové lampy, které bylo uvedené na FF v Cannes, pohádka Panna a netvor nebo první horor Upír z Feratu. Za své celoživotní dílo také obdržel v roce 2009 Českého lva. V roce 2010 obdržel na festivalu v Karlových Varech Křišťálový glóbus za dlouholetý umělecký přínos světové kinematografii.[1]