Mongolsko[pozn. 1] je vnitrozemský stát ve východní Asii, který na severu sousedí s Ruskem a na jihu s Čínou. Většinu jeho území pokrývá vysokohorská náhorní plošina s travnatými stepmi, na severu a západě jsou hory a na jihu poušť Gobi; panuje zde extrémní kontinentální podnebí s dlouhými, velmi chladnými zimami a krátkými léty, během nichž spadne většina srážek. Dělí se na 21 ajmagů, na ploše 1 564 116 km² žije 3,5 milionu obyvatel,[1] což z něj činí nejřidčeji osídlený suverénní stát na světě. Mongolsko je největší vnitrozemskou zemí na světě, která nehraničí s uzavřeným mořem. V hlavním a největším městě Ulánbátaru žije zhruba polovina obyvatel země. Dalšími většími sídly jsou Erdenet a Darchan. Drtivou většinu obyvatel země tvoří Mongolové, největší etnickou menšinou jsou Kazaši a Tuvinci. Úředním jazykem je mongolština. Přibližně polovina obyvatel se hlásí k buddhismu, 40 % je bez vyznání.
Území dnešního Mongolska ovládaly různé kočovné říše, například Siungnuové, Sianbeiové, Rouranové, První turkutský kaganát, Druhý turkutský kaganát, Ujgurský kaganát a další. V roce 1206 založil Čingischán Mongolskou říši, která se stala největší souvislou pozemní říší v dějinách. Jeho vnuk Kublaj dobyl vlastní Čínu a založil dynastii Jüan. Po pádu jüanské dynastie se Mongolové stáhli do Mongolska a obnovili svůj dřívější model frakčních konfliktů, s výjimkou éry Dajan-chána a Ťumen-chána.
V 16. století se tibetský buddhismus rozšířil do Mongolska, kam ho dále přivedla mandžuská říše Čching, která zemi pohltila v 17. století. Na počátku 20. století tvořili téměř třetinu dospělé mužské populace buddhističtí mniši.[3][4] Po pádu říše Čching v roce 1911 vyhlásilo Mongolsko nezávislost a v roce 1921 dosáhlo skutečné nezávislosti na Čínské republice. Krátce poté se země stala satelitním státem Sovětského svazu. V roce 1924 byla založena Mongolská lidová republika jako socialistický stát.[5] Po protikomunistických revolucích v roce 1989 provedlo Mongolsko na počátku roku 1990 vlastní pokojnou demokratickou revoluci. Ta vedla k vytvoření systému více stran, nové ústavy z roku 1992 a přechodu na tržní hospodářství.
Mongolsko je unitární poloprezidentská republika s prezidentem jako hlavou státu, zákonodárnou moc má jednokomorový Velký státní chural. Je rozvíjející se zemí s ekonomikou s vyšším středním příjmem,[6] v indexu lidského rozvoje zaujímá 96. místo. V průmyslové výrobě dominuje těžba nerostů, na druhém místě je zemědělství, především kočovný chov zvířat. Přibližně 30 % obyvatelstva tvoří kočovníci nebo polokočovníci; nedílnou součástí zůstává koňská kultura. Mongolsko je členem Organizace spojených národů, Dialogu o spolupráci v Asii, skupiny G77, Světové obchodní organizace, Asijské banky pro investice do infrastruktury, Hnutí nezúčastněných zemí, Světové obchodní organizace, globálním partnerem Severoatlantické aliance a snaží se rozšířit svou účast v regionálních hospodářských a obchodních skupinách.[7]
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>