Peru

Peruánská republika República del Perú
vlajka znak
Hymna Somos libres, seámoslo siempre
Motto Firme y feliz por la unión (Pevní a šťastní pro unii)
Geografie
Poloha Peru
Hlavní město	Lima
Rozloha	1 285 216 km² (19. na světě) z toho 0,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Nevado Huascarán (6768 m n. m.)
Časové pásmo	−5
Poloha	9°24′ j. š., 76° z. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	34 068 259 (45. na světě, odhad 2024)
Hustota zalidnění	26,8 ob. / km² (185. na světě)
HDI	▲ 0,762 (vysoký) (87. na světě, 2022)
Jazyk	španělština (úřední), kečuánština, ajmarština a další jazyky
Náboženství	římští katolíci 76 %, jiní 24 %
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	28. července 1821 (nezávislost na Španělsku)
Prezidentka	Dina Boluarteová
Předseda vlády	Gustavo Adrianzén
Měna	Sol (PEN)
HDP/obyv. (PPP)	15 310[1] USD (100. na světě, 2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	604 PER PE
MPZ	PE
Telefonní předvolba	+51
Národní TLD	.pe
multimediální obsah na Commons

Peru (španělsky Perú, kečuánsky Piruw), plným názvem Peruánská republika, je stát nacházející se na severozápadě Jižní Ameriky. Jeho sousedy jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Hlavním městem je Lima.

Na území Peru sídlila jedna z nejstarších světových kultur Norte Chico (32. století před naším letopočtem) a později incká říše, největší stát předkolumbovské Ameriky. Říše Inků měla centrum v dnešním Peru, ale táhla se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Incké území bylo podrobeno v 16. století Španělskem a následně na něm vzniklo místokrálovství Peru, pod které patřila většina španělských jihoamerických kolonií. Nezávislost na Evropě země vyhlásila v roce 1821, reálně ji získala roku 1824, po vojenských kampaních José de San Martína a Simóna Bolívara, zvláště pak po rozhodující bitvě u Ayacucha. Poté prošlo Peru obdobími politických nepokojů, finančních krizí, válkou s Chile, jakož i fázemi stability a hospodářského růstu. Klíčovou postavou ekonomického vzmachu na konci 20. století byl prezident Alberto Fujimori, který si zároveň poradil s maoistickými teroristy z hnutí Světlá stezka. Na druhou stranu byl obviněn z porušování lidských práv a násilného potlačování opozice.

Peru je republika se zastupitelskou demokracií, rozdělená do 25 regionů. Vyznačuje se vysokou biologickou diverzitou, neboť geografie země se mění od vyprahlých planin u tichomořského pobřeží, přes hory Andy až po amazonský deštný prales.

Je to rozvojová země se středním indexem lidského rozvoje a mírou chudoby kolem 19 procent, nicméně má jeden z nejrychlejších průmyslových růstů na světě, v průměru 9,6 % ročně. Mezi hlavní hospodářské činnosti patří tradičně zemědělství, rybolov, důlní průmysl a výroba textilu, nově rozvíjejícími se obory jsou telekomunikace a biotechnologie. Země je součástí Asijsko-pacifického hospodářského společenství a Transpacifického partnerství.

V Peru žije přibližně 32 milionů obyvatel různých národností, včetně původních obyvatel Peru, Evropanů, Afričanů a Asiatů.^[2] Ačkoli je španělština hlavním jazykem, hodně Peruánců používá ajmarštinu a kečuánštinu, která je vedle španělštiny také úředním jazykem. Tato směs kulturních tradic má za důsledek velkou rozmanitost v oblastech umění, literatury, hudby a kuchyně. Hlavním náboženstvím je křesťanství.