Potkan | |
---|---|
Potkan | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | hlodavci (Rodentia) |
Čeleď | myšovití (Muridae) |
Rod | Rattus |
Binomické jméno | |
Rattus norvegicus (Berkenhout, 1769) | |
Mapa rozšíření potkana ve světě | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Potkan (Rattus norvegicus) je velký myšovitý hlodavec rodu Rattus často zaměňovaný s krysou obecnou (Rattus rattus). Jako synantropní druh žije převážně v blízkosti lidských sídel, kde často škodí požíráním potravin a[zdroj?] přenášením parazitů[2]. Potkani v různých barevných mutacích, někdy i bezsrstí, se změněnou strukturou srsti nebo se zakrněným ocasem. Potkani se osvědčili jako domácí mazlíčci a společníci člověka pro svoji vysokou inteligenci, čistotnost, sociální chování a schopnost empatie. Slouží také k laboratorním účelům. Potkan se v přírodě dožívá 2, v zajetí 2–3 a někdy až 4 roky Slovo potkan se do češtiny dostalo až v 19. století. Bylo přejato prostřednictvím slovenštiny z maďarského slova patkány, což je asi zkomolenina latinského slova ponticana, tj. „pontská“ (myš). V Čechách se potkanovi říká také německá myš či němkyně, na Plzeňsku rocna, ve Slezsku ščur.[3]