Selim II.

Selim II.
Selim II
Narození	28. května 1524 Konstantinopol
Úmrtí	15. prosince 1574 Konstantinopol
Příčina úmrtí	zranění v nedokončené koupelně
Místo pohřbení	Hagia Sophia
Bydliště	Palác Topkapi
Povolání	panovník
Titul	sultán
Období	1566–1574
Předchůdce	Süleyman I.
Následovník	Murad III.
Nábož. vyznání	Islám
Choť	Nurbanu Sultan
Partner(ka)	Nurbanu haseki Sultan Selimiye Sultan
Děti	Murad III. Şehzade Abdullah Şehzade Osman Şehzade Mustafa Şehzade Süleyman Şehzade Mehmed Şehzade Mahmud Şehzade Cihangir Ismihan Sultan Şah Sultan Fatma Sultan Gevherhan Sultan
Rodiče	Otec: sultán Süleyman I. Matka:Hürrem Sultan
Rod	Osmanská dynastie
Příbuzní	bratr: Mustafa bratr: Mehmed bratr: Bayezid bratr: Cihangir sestra: Mihrimah Sultan dědeček: sultán Selim I. babička: Ayşe Hafsa Sultan
Funkce	osmanský sultán (1566–1574) bejlerbej Anatolského ejáletu
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Selim II. (osmansky: سليم ثانى, přepis: Selīm-i sānī; turecky: II. Selim; 28. května 1524 Starý palác – 15. prosince 1574 palác Topkapi), známý také jako Selim Světlovlasý (turecky: Sarı Selim) nebo Selim Opilec^[1] (Sarhoş Selim), byl sultán Osmanské říše od roku 1566 až do své smrti v roce 1574. Byl synem Sulejmana Nádherného a jeho manželky Hürrem Sultan.

Selim nebyl původně považován za pravděpodobného následníka trůnu, avšak jeho bratr Mehmed zemřel na neštovice, nevlastní bratr Mustafa byl na příkaz otce uškrcen a jeho bratr Bájezíd byl rovněž zabit na Sulejmanův rozkaz poté, co se proti němu a Selimovi vzbouřil.

Během jeho vlády měl velký vliv na státní záležitosti velkovezír Sokollu Mehmed Paša. Mezi významné úspěchy Selimovy vlády patřilo dobytí Kypru a Tunisu, avšak jeho armáda prohrála v bitvě u Lepanta a neuspěla při pokusu o dobytí Astrachaně v rámci války s Ruskem.