Back СИ Abkhazian SI-stelsel Afrikaans SI-Einheitensystem ALS Sistema Internacional d'Unidaz AN نظام الوحدات الدولي Arabic سيستيم عالمي د لعبرات ARY النظام الدولى للوحدات ARZ আন্তৰ্জাতিক একক পদ্ধতি Assamese Sistema internacional d'unidaes AST Beynəlxalq vahidlər sistemi Azerbaijani
Soustava SI (zkratka z francouzského „Système International“[1]:s.165, česky Mezinárodní soustava jednotek[2]) je moderní formou[1]:s.117[3][4] metrické soustavy a nejrozšířenějším systémem jednotek na světě.[1]:s.123[5][6] Byla založena a je udržována[7] Generální konferencí pro míry a váhy (CGPM[pozn. 1]) a je jedinou měrnou soustavou, která má oficiální status téměř ve všech zemích světa a používá se ve vědě, technice, průmyslu i každodenním obchodě.
| Značka | Jednotka | Fyzikální veličina |
|---|---|---|
| s | sekunda | čas |
| m | metr | délka |
| kg | kilogram | hmotnost |
| A | ampér | elektrický proud |
| K | kelvin | termodynamická teplota |
| mol | mol | látkové množství |
| cd | kandela | svítivost |
Soustava SI zahrnuje ucelenou soustavu fyzikálních jednotek, která začíná sedmi základními jednotkami: sekunda (značka s, jednotka času), metr (m, délka), kilogram (kg, hmotnost), ampér (A, elektrický proud), kelvin (K, termodynamická teplota), mol (mol, látkové množství) a kandela (cd, svítivost). Systém může obsahovat koherentní jednotky pro neomezený počet dalších veličin. Tyto jednotky se nazývají koherentní odvozené jednotky, které lze vždy reprezentovat jako součin nebo podíl základních jednotek. Dvacet dva koherentních odvozených jednotek dostalo vlastní název a značku.[pozn. 2]
Sedm základních jednotek a 22 koherentních odvozených jednotek se speciálními názvy a značkami lze použít v kombinaci k vyjádření dalších koherentních odvozených jednotek. Vzhledem k tomu, že velikosti koherentních jednotek jsou vhodné pouze pro některá použití a ne pro jiná, poskytuje soustava SI dvacet čtyři předpon, které po přidání k názvu a značky koherentní jednotky vytvářejí dvacet čtyři dalších (nekoherentních) jednotek SI pro stejnou veličinu; tyto nekoherentní jednotky jsou vždy desetinnými (tj. mocninami deseti) násobky a díly koherentní jednotky. Soustava SI je zamýšlena jako vyvíjející se systém; jednotky a předpony jsou vytvářeny a definice jednotek jsou upravovány na základě mezinárodní dohody tak, jak postupuje technologie měření a zvyšuje se přesnost měření.
| Značka | Konstanta | Přesná hodnota |
|---|---|---|
| ΔνCs | frekvence záření velmi jemného přechodu Cs | 9192631770 Hz |
| c | rychlost světla | 299792458 m/s |
| h | Planckova konstanta | 6,62607015×10−34 J⋅s |
| e | elementární náboj | 1,602176634×10−19 C |
| k | Boltzmannova konstanta | 1,380649×10−23 J/K |
| NA | Avogadrova konstanta | 6,02214076×1023 mol−1 |
| Kcd | světelná účinnost záření o frekvenci 540 THz | 683 lm/W |
Od roku 2019 jsou velikosti všech jednotek SI definovány na základě stanovení, že sedm přírodních konstant SI má určité přesné číselné hodnoty, pokud jsou vyjádřeny v jednotkách SI. Těmito přírodními konstantami jsou rychlost světla ve vakuu c, frekvence záření velmi jemného přechodu cesia ΔνCs, Planckova konstanta h, elementární náboj e, Boltzmannova konstanta k, Avogadrova konstanta NA a světelná účinnost Kcd. Povaha přírodních konstant sahá od základních přírodních konstant, jako je c, až po čistě technickou konstantu Kcd. Před rokem 2019 nebyly h, e, k a NA definovány a priori, ale jednalo se spíše o velmi přesně měřené veličiny. V roce 2019 byly jejich hodnoty definičně stanoveny na jejich nejlepší odhady v daném okamžiku, čímž byla zajištěna kontinuita s předchozími definicemi základních jednotek.
Současný způsob definování SI je výsledkem desetiletí trvajícího posunu ke stále abstraktnějším a idealizovanějším formulacím, v nichž jsou realizace jednotek pojmově odděleny od definic. Důsledkem je, že s rozvojem vědy a technologií mohou být zaváděny nové a lepší realizace, aniž by bylo nutné jednotky nově definovat. Jedním z problémů etalonů je, že se mohou ztratit, poškodit nebo změnit; dalším je, že vnášejí nejistotu, kterou nelze snížit pokrokem ve vědě a technologii. Posledním etalonem používaným v soustavě SI byl mezinárodní prototyp kilogramu, válec z platiny a iridia.
Původní motivací pro vývoj soustavy SI byla rozdílnost jednotek, které vznikly v rámci soustavy centimetr-gram-sekunda (CGS) (konkrétně nesoulad mezi soustavami elektrostatických jednotek a elektromagnetických jednotek), a nedostatečná koordinace mezi různými obory, které je používaly. Generální konference pro míry a váhy, která byla založena Úmluvou o metru z roku 1875, sdružila mnoho mezinárodních organizací s cílem stanovit definice a standardy nového systému a sjednotit pravidla pro zápis a prezentaci měr. Tento systém byl zveřejněn v roce 1960 jako výsledek iniciativy, která vznikla v roce 1948, a je tedy založen na soustavě jednotek metr-kilogram-sekunda (MKS), nikoli na některé z variant CGS.
- ↑ a b c International Bureau of Weights and Measures. The International System of Units (SI) [online]. 9. vyd. 2019-05-20. Dostupné online. ISBN 978-92-822-2272-0.
- ↑ Předpony přijaté před rokem 1960 existovaly již před SI. Soustava CGS byla zaveden v roce 1873.
- ↑ CROWDER, Stephen; DELKER, Collin; FORREST, Eric; MARTIN, Nevin. Introduction to Statistics in Metrology. [s.l.]: Springer Nature, 30 November 2020. Dostupné online. ISBN 978-3-030-53329-8. (anglicky)
- ↑ MAGAZINE, Smithsonian; ESCHNER, Kat. America Has Been Struggling With the Metric System For More Than 200 Years [online]. 27 July 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 August 2021. (anglicky)
- ↑ CURTIN, Kevin M. Encyclopedia of World Geography. Distance. Redakce McColl R. W.. New York, NY: Facts on File, an imprint of Infobase Publishing, 14 May 2014. ISBN 978-0-8160-7229-3. (anglicky)
- ↑ The measure of all things [online]. National Physical Laboratory, UK [cit. 2021-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 November 2020. (anglicky)
- ↑ Interpretation of the International System of Units (the Metric System of Measurement) for the United States. Federal Register. National Institute of Standards and Technology, 16 May 2008, s. 28432. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 August 2017.
Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>