Srbsko

Tento článek je o balkánském státě. Další významy jsou uvedeny na stránce Srbsko (rozcestník).
Srbská republika
Република Србија
Republika Srbija
vlajka Srbska
vlajka
znak Srbska
znak
Hymna
Bože Pravde
Geografie

Poloha Srbska
Poloha Srbska

Hlavní městoBělehrad
Rozloha88 361 km² (111. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bodMidžur (2171 m n. m.)
Časové pásmo+1
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel6 690 887 (106. na světě, 2022)
Hustota zalidnění89 ob. / km²
HDI 0,805 (vysoký) (65. na světě, 2022)
Jazyksrbština, maďarština, slovenština, chorvatština, rumunština, rusínština, albánština, čeština a jiné
Národnostní
složení
Srbové, Albánci, Maďaři, Rumuni, Chorvati, Slováci
Náboženství86,6 % křesťanství, 4,2 % islám, 1,1 % bez vyznání, 8 % ostatní/neodpovědělo[1]
Státní útvar
Státní zřízeníparlamentní republika
Vznik5. června 2006 (Osamostatnění Černé Hory)
PrezidentAleksandar Vučić
Předseda vládyMiloš Vučević
Měnasrbský dinár (RSD)
HDP/obyv. (PPP)24 564[2] USD (71. na světě, 2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1688 SRB RS
MPZSRB
Telefonní předvolba+381
Národní TLD.rs, .срб
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Srbsko (srbsky Србија, Srbija), plným názvem Srbská republika (srbsky Република Србија, Republika Srbija), je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Leží na rozhraní Panonské nížiny a Balkánu, sousedí na severu s Maďarskem, na východě s Rumunskem a Bulharskem, na jihu se Severní Makedonií, na jihozápadě s Černou Horou a dále s Kosovem, na západě pak s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Srbsko má téměř 7 milionů obyvatel, jeho hlavním a největším městem je Bělehrad.

Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území.[3] Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou,[4] která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu.[5] V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.

Srbsko je ekonomikou s vyšším středním příjmem. V žebříčku indexu lidského rozvoje se umístilo na 64. místě. Je unitární parlamentní ústavní republikou, členem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Partnerství pro mír, Organizace černomořské ekonomické spolupráce, CEFTA, Asijské infrastrukturní investiční banky a přistupuje k Světové obchodní organizaci. Od roku 2014 země vyjednává o přistoupení k Evropské unii (EU) s cílem vstoupit do EU do roku 2025.[6] Srbsko formálně dodržuje politiku vojenské neutrality. Země poskytuje svým občanům všeobecnou zdravotní péči a bezplatné základní a střední vzdělání.

  1. Мother tongue, religion and ethnic affiliation | ABOUT CENSUS. popis2022.stat.gov.rs [online]. [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. 
  2. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. 
  3. The Serbian Revolution and the Serbian State [online]. Steven W. Sowards, Michigan State University Libraries, 11 June 2009 [cit. 2010-04-28]. Dostupné online. 
  4. Yugoslav Agreement on Succession Issues (2001) [online]. 3 October 2010 [cit. 2012-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 May 2012. 
  5. FR Yugoslavia Investment Profile 2001 [online]. EBRD Country Promotion Programme [cit. 2022-01-04]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 28 September 2011. 
  6. A credible enlargement perspective for and enhanced EU engagement with the Western Balkans. European Commission. 9 February 2018. Dostupné online [cit. 9 February 2018]. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Nelliwinne