Dvojslabičné | |
---|---|
◡ ◡ | pyrichij (dibrach) |
◡ – | jamb |
– ◡ | trochej (chorej) |
– – | spondej |
Trojslabičné | |
◡ ◡ ◡ | tribrach |
– ◡ ◡ | daktyl |
◡ – ◡ | amfibrach |
◡ ◡ – | anapest |
◡ – – | bakchej |
– ◡ – | krétik (amfimakr) |
– – ◡ | antibakchej (palimbakchej)) |
– – – | molos (trimakr) |
Čtyřslabičné | |
◡ ◡ ◡ ◡ | tetrabrach |
– ◡ ◡ ◡ | první péón |
◡ – ◡ ◡ | druhý péón |
◡ ◡ – ◡ | třetí péón |
◡ ◡ ◡ – | čtvrtý péón |
– – ◡ ◡ | větší iónik (dvojitý trochej) |
◡ ◡ – – | menší iónik (dvojitý jamb) |
– ◡ – ◡ | ditrochej |
◡ – ◡ – | dijamb |
– ◡ ◡ – | choriamb |
◡ – – ◡ | antispast |
◡ – – – | první epitrit |
– ◡ – – | druhý epitrit |
– – ◡ – | třetí epitrit |
– – – ◡ | čtvrtý epitrit |
– – – – | dispondej |
Kombinované | |
– ◡ ◡ – ◡ | daktylotrochej |
Legenda | |
– | dlouhá, přízvučná slabika |
◡ | krátká, nepřízvučná slabika |
Trochej je v prozódii stopa, složená ze dvou slabik, z nichž první je přízvučná a druhá nepřízvučná (platí v sylabotónickém verši, v časoměrném verši je první dlouhá a druhá krátká). V české literatuře je trochejské metrum velmi obvyklé a hojně užívané, což souvisí s tím, že v češtině je přízvuk vždy na první slabice slova a tedy je trochej v češtině i v řadě dalších jazyků velmi snadné utvořit. Rýmovaný verš, skládající se ze čtyř trochejů, je dokonce pokládán za jakýsi „národní verš“ české literatury.