Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie,[1] původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.[2][3][4] Tyto otázky jsou často předkládány jako problémy, které je třeba studovat nebo řešit.[5][6] Některé prameny tvrdí, že termín pochází od Pythagora (asi 570 – asi 495 př. n. l.);[7] jiné tuto verzi zpochybňují[8][9] a tvrdí, že pythagorejci se pouze přihlásili k užívání již existujícího termínu.[10] Mezi filozofické metody patří kladení otázek, kritická diskuse, racionální argumentace a systematická prezentace.[11][pozn. 1]
Historicky filozofie zahrnovala všechny soubory vědomostí a její praktik byl označován jako filozof. Od dob starořeckého filozofa Aristotela až do 19. století zahrnovala „přírodní filozofie“ astronomii, medicínu a fyziku.[12] Například Newtonovy Matematické principy přírodní filozofie z roku 1687 byly později klasifikovány jako kniha o fyzice. V 19. století vedl růst moderních výzkumných univerzit k profesionalizaci a specializaci akademické filozofie a dalších oborů,[13][14] od té doby se různé oblasti zkoumání, které byly tradičně součástí filozofie, staly samostatnými akademickými disciplínami, a to konkrétně společenskými vědami, jako je psychologie, sociologie, lingvistika a ekonomie.
Dnes mezi hlavní podobory akademické filozofie patří metafyzika, která se zabývá základní povahou existence a reality, epistemologie, která studuje povahu poznání a víry, etika, která se zabývá morálními hodnotami, a logika, která studuje pravidla odvozování, jež umožňují vyvozovat závěry z pravdivých premis.[15][16] Mezi další významné podobory patří filozofie náboženství, filozofie vědy, politická filozofie, estetika, filozofie jazyka filozofie mysli a filozofie jistoty.
- ↑ Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ philosophy | Definition, Systems, Fields, Schools, & Biographies | Britannica [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 February 2021. (anglicky) Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Philosophy [online]. University of Oxford Press, 2020 [cit. 2019-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 March 2019. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ SELLARS, Wilfrid. Empiricism and the Philosophy of Mind. [s.l.]: Routledge and Kegan Paul Ltd., 1963. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 March 2019. S. 1, 40. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ CHALMERS, David J. Facing up to the problem of consciousness. Journal of Consciousness Studies. 1995, s. 200, 219. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 November 2019. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ HENDERSON, Leah. The problem of induction. Stanford Encyclopedia of Philosophy. 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 March 2019. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ CAMERON, Alister. The Pythagorean Background of the theory of Recollection. [s.l.]: George Banta Publishing Company, 1938. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Jaeger, W. 'On the Origin and Cycle of the Philosophic Ideal of Life.' First published in Sitzungsberichte der preussischen Akademie der Wissenschaften, philosophisch-historishce Klasse, 1928; Eng. Translation in Jaeger's Aristotle, 2nd Ed. Oxford, 1948, 426-61
- ↑ Festugiere, A.J. 'Les Trios Vies', Acta Congressus Madvigiani, vol. 2, Copenhagen, 1958, 131-78
- ↑ GUTHRIE, W. K. C. A history of Greek philosophy. Cambridge: Cambridge University Press, 1962–1981. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 January 2022. ISBN 978-0-521-05160-6. OCLC 22488892 S. 165–166. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ ADLER, Mortimer J. How to Think About the Great Ideas: From the Great Books of Western Civilization. Chicago, Ill.: Open Court, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-8126-9412-3. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ LINDBERG, David C. The beginnings of western science : the European scientific tradition in philosophical, religious, and institutional context, prehistory to A.D. 1450. 2. vyd. Chicago: University of Chicago Press xvi, 488 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-226-48205-7, ISBN 0-226-48205-7. OCLC 156874785 S. 3.
- ↑ SHAPIN, Steven. The Scientific Revolution. 1st. vyd. [s.l.]: University Of Chicago Press, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-226-75021-7. Je zde použita šablona
{{Cite book}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ BRIGGLE, Robert; FRODEMAN, Adam. When Philosophy Lost Its Way | The Opinionator [online]. 11 January 2016 [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 March 2020. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Metaphysics [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 May 2020. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Epistemology [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 May 2020. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>