Back Сграфіта Byelorussian Зграфіта BE-X-OLD Сграфито Bulgarian Esgrafiat Catalan Sgraffito Danish Sgraffito German Sgraffito Greek Sgraffito English Sgrafiarto Esperanto Esgrafiado Spanish
Sgrafito je technika grafické výzdoby omítkových povrchů staveb, která vznikla a prodělala největší rozkvět v období renesance a znovu v novorenesanci. Princip renesančního sgrafita spočívá v nanesení bílé vrstvy (intonaco bianco) na probarvenou vrstvu omítky (intonaco colorato). Bílá vrstva se za čerstva odrývá na probarvenou.[1] Odhalená kontrastující spodní vrstva pak tvoří požadovanou dekoraci vnější fasády, případně i stěn interiérů staveb.[2][3][4][5][6] Motiv sgrafita bývá figurální nebo ornamentální, charakteristická jsou obdélníková tzv. psaníčka (psaníčkové sgrafito = obálka).
- ↑ WICHTERLOVÁ, Zuzana. Průzkum techniky renesančního sgrafita. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2015. 86 s. ISBN 978-80-7395-930-2. S. 13.
- ↑ HELLER,, Saturnin O. Renaissance moderních průčelí našich a vztah k renaissanci původní.. Zprávy spolku architektů a inženýrů v Království českém. Roč. XVIII/1883, čís. 12, s. 3–13.
- ↑ KOULA, Jan. Domy pp.architektů V. Skučka a J. Zeyera. in: , , , s... Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém. Roč. XXII/1887-88, čís. sešit2, s. 2–4.
- ↑ NOVÁK, Láďa. O sgraffitu, in: Dílo,. Praha: [s.n.], 1911. S. 119.
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 26. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ SVOBODA, Emanuel. Alšovy nástěnné obrazy v pražských ulicích. Ochrana památek. Roč. Roč. XXVII, č. , (1952),, čís. 3, s. 21. Whielův dům. ISSN null.